Netuším, co za stanici kolegyně z vedlejšího kanclu poslouchají, ale podle jejího playlistu by se daly řídit hodinky. 12:18 čas na Jinak to nejde! Ovšem dnes, kromě obvyklé porce převážně české populární muziky se směsí nejrůznějších vtípků, drbů a lidových pořekadel, se ke mně doneslo – a teď pozor! – poselství: „Až ti bude tolik, co mně, budeš litovat každé nevyužité chvíle.“
Velmi jasné a srozumitelné. Tu myšlenku vyjádřenou různě jsme jistě všichni slyšeli už mnohokrát. Jen v komentářích pod facebookovým statusem s tímto heslem, který jsem dnes zveřejnila, jich mám několik. Bohužel žádnou z verzí, kterými se přátelé laskavě rozhodli mě obohatit, nemám odvahu šířit dál. A vsadím boty, že každý, kdo to tu čte, zná nejméně jednoho člověka s tetováním „Memento Mori“ nebo „Carpe Diem“; nejlépe vyvedeným takovým tím písmem, co s ním má na přebalech svých knih Rosamunde Pilcher psané iniciály. (Pak dejte vědět, jestli jsem vyhrála. Třeba mi za odměnu Vesmír nějaké boty sešle, protože minimálně jeden pár zrovna nutně potřebuju a na jejich nákup nemám peníze.)
Otázka je, jakou má kdo představu o nevyužité chvíli. Já například mám prakticky neustále pocit, že mi někde něco utíká. Je nevyužitá chvíle, kdy ležím doma v posteli a čtu místo abych byla hlučná, veselá, šťastná a opilá v oblíbené putyce s pocitem, že se nacházím přesně uprostřed absolutně všeho? Asi ne. Je nevyužitá chvíle, kdy trávím den v peřinách, nasraná, protože se neozval, namísto abych … já nevím … třeba namísto abych byla hlučná, veselá, šťastná a opilá v oblíbené putyce s pocitem, že se nacházím přesně uprostřed absolutně všeho? Možná jo. Jsou nevyužité chvíle, kdy se celý víkend utápím v sebelítosti, zatímco jedna kamarádka cestuje po Asii (já pojedu leda do prdele), jiná (modelka) fotí pro slavný pánský časopis na Ibize (já vypadám jak kráva a pojedu leda do prdele), ten, co se neozval, lítá někde s jinou ženskou? A já můžu jít akorát tak do hospody. Sama. Těžko říct, každopádně srovnávat se s kýmkoliv jiným je zaručená cesta do pekel …
Nejspíš se nad tím ani nedá takhle přemýšlet … V tom případě (když pro zjednodušení vynechám pár dílčích myšlenkových kroků) se ale dostáváme do oblasti vyhrazené šamanům moderní doby, duchovním vůdcům, instruktorkám power jógy, pilates a zumby, indigovým dětem, osobním koučům a všem těmhle těm New Age usměvavým, pozitivním lidem. Kteří mají jistě úspěch a peníze nejen na boty. A skončíme u motivačních citátů. Přepólujte čakry, uhlaďte si auru … prostě Memento Mori Carpe Diem, ať už to znamená cokoliv!
P.S.: Kdyby vás zajímal kontext toho původního „Až ti bude tolik, co mně, budeš litovat každé nevyužité chvíle“, tak to starší kolegyně přemlouvala mladší, aby s ní šla na pivo.
A kdybyste se náhodou chystali ke čtení nějaké knihy a byli na tom stejně jako já, že od Orwella znáte jen 1984 a Farmu zvířat, tak vřele doporučuju sehnat si cokoliv dalšího. Na dně v Paříži a Londýně třeba … To zejména v případě, kdy si - stejně jako já poslední dobou – myslíte, že všichni mají všechno, zatímco vy nemáte nic.
A tohle si opakujte ,)
