Muž neviditelný je už dlouho jedna z mých nejoblíbenějších písniček Poletíme? Je zimní a brněnská. Muž neviditelný je písnička o Milanovi a Milanova. A v neposlední řadě Muž neviditelný je Milan sám. Milan Barát, kamarád od Poutníka*, "dlouholetý bezdomovec, který několikrát uvažoval o sebevraždě a přesto ji vždy odmítl, z obrovské úcty před životem se dožil 71 let... zemřel v nemocnici, prý rychle a klidně." To jsem teď jen opsala slova Rudolfa Brančovského (a doufám, že by souhlasil, kam jsem doplnila čárky).
Ještě mám, řekl bych, před sebou cestu dlouhou, život jsem si nedal, tak si ho nemůžu vzít. Kdyby to šlo, tak už jsem dávno jen mastnou šmouhou, neumím žít a neviditelný při tom být...
Tak. A teď si ji poslechněte znovu.
Včera Poletíme? křtili novou desku. Já tam nešla z pracovních důvodů. Fakt je, že kdyby byl Milan ještě naživu, asi bych si dala víc práce tenhle koncert stihnout, protože jsem se s ním před pár týdny tak nějak bavila o tom, že se tam všichni potkáme. Snad to nevadí.
Věřím, že je ti dobře, ať jsi, kde jsi. Odpočívej v pokoji.
A já si ji jdu pustit ještě několikrát...