Dnes jsem narazila na Seznamu na potěšující článek: Nechtěla jsem žít, zhubla jsem až 15 kilo. Mladší sestra Natálie Bagárové přiznala extrémní depresi. Netěší mě samozřejmě, že si další člověk sáhl na dno, ale že o tom píše bulvár a jak. Ovšem ty komentáře zase...
Respect a díky Natálii B. za to, že s tím šla ven. To, co v titulku označili za "extrémní depresi" je totiž prostě deprese. Není žádná deprese/depka, na kterou pomáhá myslet pozitivně nebo si jít zacvičit. Deprese vypadá mj. takhle.
Jestli jste to ještě neudělali, jděte se podívat sem: https://mkn10.uzis.cz/, kolik tváří má deprese a jak si je lidé pro zjednodušení klasifikovali.
Podle reakcí čtenářů, je stále velmi potřeba, aby se (nejen) o depresi psalo a mluvilo, o tom, jaká opravdu je.
Mám telefony plný screenshotů dementních komentářů z internetu, zrovna jsem tu o nich chtěla dělat příspěvek a pak tohle. Zvláštně se tu mísí snad všechna typická klišé žánru "nekvalifikovaný názor na psychiatrickou diagnózu" s random hejty na holku, která toho umí víc a líp než sami diskutéři, proto je nutné si do ní kopnout.