Lebky a hnáty, 1942
Love* is
středa 28. listopadu 2012
úterý 27. listopadu 2012
pondělí 26. listopadu 2012
čtvrtek 22. listopadu 2012
středa 21. listopadu 2012
středa 14. listopadu 2012
Čtvrtek ... Pátek ...
Zítra večer mě čeká Výstava obrazů Miroslava Bučka na Lidické, v Galeryje9. A v pátek, v pátek Hercny mají svátek ... ne, kecám. Hercny mají narozeniny, 20 let. /http://www.rajce.net/a6198538/ A nakonec ...
úterý 6. listopadu 2012
Fishead na MUNI
http://fishead.cz
http://www.facebook.com/events/207180029416383/
Jak vidno není to o Fisheadovi aka Jerrym z EAC ...
V popisu mě zaujalo zejména následující: "Druhá část filmu se dotýká skutečnosti, že u určitého množství lidí může nadužívání antidepresiv ústit v chování, které zřejmě napodobuje některé psychopatické rysy. Ačkoli nadužívání těchto léků neprodukuje psychopatii, mohou potlačovat emoce a snižovat schopnost empatie u osob, jež je užívají. Mohou mít také opačný efekt, tedy „normalizovat“ emoční prožívání a empatii. Více než třetina západní populace užívá a v některých případech nadužívá tyto léky. Ale proč? Proč chceme brát prášky, které zplošťují nebo normalizují naše přirozené cítění? Myslíme si, že tady určitě zase něco smrdí rybinou."
Mno ... Podle mě je přesně tohle ten důvod, proč lidi AD berou. V depresi necítíte nic ... a trápí vás to. Na AD necítíte nic - a je vám to jedno. Kdo by se chtěl dobrovolně cítit jakoby měl 24 hodin denně sedm dní v týdnu čerstvě zlomené srdce? Popravdě, když mi dnes řekl doktor, že mi je od teď za pár měsíců začne pomalu vysazovat, dost mě vyděsil. Ať žije zploštělé cítění! Vždyť je to tak super, když vám konečně je všechno u prdele.
Ale samozřejmě mě zajímá, jak tohle téma pojali tvůrci filmu Fishead, takže na tu Masaryčku v neděli zajdu ...
