Disziplin muss sein!

Tuto historku jsem kupodivu nepoužila do momentu, kdy mi U Poutníka Ján S. vysvětloval, proč je nutné volit Hollana:

Jdu z volební místnosti v prvním patře základní školy do 100m vzdálené nemocnice pro kafe, pod schody míjím pár ve věku, jakého se já nikdy nedožiju. Doběhnu do nemocničního bufetu, objednám a zaplatím čtyři kávy, vyptám si víčka, všechny čtyři kelímky zadekluju, nějak si je naskládám do ruk a o dost pomaleji, opatrně kráčím zpátky. A na schodech míjím ten samý pár, stále na cestě za volební urnou. Neuvěřitelné. Jak dlouho jim trvalo, než se z domu dostali až sem? Týden? Z hovoru, který jsem posléze bohužel odposlechla, bylo jasné, že oba volili komunisty. Při vší úctě k voličům, kteří nelitují žádné námahy, tyhle ty kurvy se tam doplazí a odvolí, i kdyby je to mělo stát život.

Naproti tomu řada mých přátel volby řeší zprava zleva dlouhou dobu předem, někdo se možná ani nebaví o ničem jiném a pak, když se po volbách ptám, jestli byli volit, je to samý, že to maj' daleko do místa trvalého bydliště (rozuměj pět zastávek šalinou), nebo odjeli v pátek po práci na fesťák, ožrali se a celou sobotu jim bylo blbě atp. Ožrat se můžeme kdykoliv jindy a s takovou bude brzy nová tradice z toho, jak s Martinou po volbách pijeme na žal. Takže bacha.