Já jsem vlastně ještě nikdy nebyla na all inclusive pobytu. Zatím je to takhle: první tři dny z osmnácti jsme s Josefínou strávily na cestě, další dva jsme se z ní snažily vzpamatovat, pak dostala Pepi horečky, rýmu, kašel a já krámy. Kromě toho, že se snažíme obě dát do kupy, tak hlavně spíme a žereme.
To, co sklátilo Josefínu a částečně i mě, prý potkalo skoro všechny malé děti, co tu se štábem jsou a zhruba polovinu dospělých. Měla by to být otázka pár dní a zatím to tak i vypadá. Ale momentálně radši nechodíme ani do bazénu. Natož na výlety po ostrově, při kterých jsem chtěla vidět místa, kde jsem byla při minulé návštěvě.
(Zatím jsme teda stihli poprvé v životě: letět letadlem, navštívit Madrid a kontinentální Španělsko, Pepinka navštívit ostrov, bydlet v hotelu, vidět oceán a onemocnět. To je spousta poprvé.)
Lukáš normálně jezdí do práce. Půl hodiny před začátkem směny se všichni, kdo mají nastoupit, sejdou na parkovišti, tam je nabere van a odveze nahoru do vily. Po směně je zase sveze z kopce dolů.
Tak trochu to vypadá, že kromě té reality show, co běží v televizi, se tu odehrává další, paralelní, "v backtagei".
Je tu zhruba stovka lidi, vytržených z běžného života, zavřených v poměrně luxusním hotelu, kde se víceméně setkávají jen mezi sebou a jejich challenge (to tyhle ty reality show prý mívaj'), je natočit československou verzi Love Islandu.
To jim zabere hodně času, hodně energie, hodně mentální kapacity. Love Island (ať už vztahy mezi účastníky, nebo z technické stránky) řeší i u jídla a nejspíš i na večírcích, co si tu pořádají (ale to hádám, já kojím a nepiju).
L. se dozvěděl od místní psycholožky, že pracuje stejnou měrou s účastníky, i se štábem. Její pomoc potřebují ti i ti. A prý to není nic neobvyklého. Tohle není její první natáčení reality show, na kterém dělá.
Gran Canaria je ale ráj (už jenom proto, že v ČR je asi tak o 15 stupňů míň a stmívá se o 3 hodiny dřív) a už se těším, až se dostaneme odsud aspoň do Moganu a ideálně i dál, do kopců, do přírody.
Chtěla bych na Pico de las Nieves i Roque Nublo. Budeme si na to půjčovat auto, tedy pokud se zadaří. Za covidu tu prý bylo všechno zavřené a mj. místní prodali hodně aut, takže teď tady chybí. Fakt, když se podíváte na zbylé fungující půjčovny, mají všechna zabookovaná dlouho dopředu.
Taky v r. 2012 jsme si v jedné z největších nadnárodních půjčoven brali auto za 25€/den, teď zaplatíme 45€ a to není nejvyšší cena, na jakou se můžete dostat.
Jo, a zveřejnila jsem svůj první #weekoflife aka #WoL:
Žádné komentáře:
Okomentovat