Zobrazují se příspěvky se štítkemfoto. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfoto. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 13. července 2025

Za pestré jidelny!

https://pestrejidelny.cz/ 

Když se začalo mluvit o výzvě Za pestré jidelny, přečetla jsem si pár komentářů na internetu. Asi nemusím ani říkat, že jsem to neměla dělat. Lidem vadí všechno. Vadí jim, že žijí bezdomovci a že je vidí. Vadí jim, že toxíci dostávají výměnou jehly zdarma. Vadí jim, že malý holky by mohly dostávát vložky zdarma. Normálně málem mě přesvědčili, že chlapi jsou vlastně chudáci, když nemenstruují. Vadí jim, že by děti mohly vyrůstat bez násilí. Vadí jim, že by děti s hendikepem mohly mít základní lidská práva a nárok na vzdělání. Takže pochopitelně víc zeleniny ve školních jídelnách, to by přivedlo civilizaci k zániku.

 Přečetla jsem si takový nesmysly, že nad tím kroutím hlavou ještě dnes. Např. ať si děti, co chtějí jíst zdravěji, vaří doma a nosí si to v krabičkách sebou. Jistě jim to učitelky rády ohřejí. Na topení patrně. Každopádně, my si právo krmit děcka sra*kama vzít nedáme! Však ať žerou suchý přílohy, když se jim to nelíbí. 

 To jsem dělala já, když jsem si ke konci základní školní docházky řekla, že přestanu jíst maso. Tehdy, v devadesátkách. Ale teď? Nechápu, jak si lidi představují jídelníček sestavený převážně ze zeleniny. Ale začala jsem si fotit sem tam nějaké bezmasé, někdy veganské, jídlo, že jim to ukážu... Tak tady to maj 🤷🏼‍♀️ 

 A jenom aby bylo jasno, netvrdím, že by školní jídelny měly vyvařovat jako komerční restaurace a bistra. Jen jsem tím chtěla ukázat, že jídlo bez masa není 2 x týdně suchá rýže a 3 x týdně suché těstoviny. Možná s kečupem. Myslela jsem, že to lidé vědí, ale ukázalo se, že ne...


https://www.rajce.idnes.cz/juleskah/album/za-pestre-jidelny

<3

neděle 25. května 2025

Odcházím

 Odchod je moje největší síla. Nejlepší způsob, jak si ohlídat hranice. Nebudu tam, kde mi není dobře. Nebudu snášet, co mi neprospívá. Odcházím.

Pochopitelně, tento obraz Věry Kosové na mě na letošním PeerFestu zapůsobil nejvíc z vystavených.

Vidíte ten kufr? V tom si sebou nesete vzpomínky a zkušenosti. Nemůžete za sebou nechat všechno. Ale to, co si nesete dál, vás nepoloží. Unesete to docela v pohodě.


Já bych tam jen místo Lary Fabian (volba autorky) dala Erykah Badu, protože Bag Lady. A protože jsem starší, tak mě víc zasáhlo tohle <3

Když se vrátím k PeerFestu jako takovému, pro mě je to tradičně koňská dávka radosti a inspirace. Loni Jindřich Štreit, letos Josef Formánek. A Mallory. Věra Kosová s jejím příběhem a kufrem ponaučení. A Kasha mindfullife.cz.



<3

pondělí 17. března 2025

Holub na střeše

Chci si k jednomu projektu (tak jo, já to teda napíšu: k diáři s titulkama) nechat natisknout pohlednice, ale nikdy dřív jsem to neřešila. Tak jsem si na zkoušku objednala 100ks s oblíbenou fotkou z mobilu (název díla je "Holub na střeše" :) a s dovolením jsem k ní přidala adresu webu městských holubníků.

Teď je budu asi rozhazovat různě po kavarnách a pod. Jestli na ně někde narazíte, vezměte si, kolik chcete a pošlete pár drobných na holubníky nebo kamkoliv holoubkům nebo lidem, co se o ně starají :)


www.mestskeholubniky.cz

www.holubivnouzi.cz




čtvrtek 9. prosince 2021

neděle 28. listopadu 2021

Okno do minulosti

 Ad Chvíle napětí) dobře to dopadlo, jenom se s fotkama zatím nemůžu pochlubit online.


Dlouho jsem chodila s Pionýrem do fotolabu. Tak dlouho, že když jsem konečně nechala z filmu, co v něm byl založený, udělat fotky, zjistila jsem, že to muselo trvat snad osm let 🙂🤦🏼‍♀️

Některý z nich jsem chtěla oscannovat. Bohužel scanner stávkuje a ani po dlouhé, úmorné a naprosto marné snaze o nápravu se nerozjel. Na konci dne se k tiskárně nahrnula Pepi, pomačkala pár čudlíků a aspoň jednu fotku vytiskla. Takhle 😃

Je na ní Lucka s mým prvním psem Zuzkou na chalupě v Přešovicích. (Lucka, která mezitím dospěla a dokonce příští rok bude mít vlastní dítě a Zuzka, která zemřela před 6ti lety 💕) Slušný okno do minulosti.


neděle 21. listopadu 2021

... a chvíle napětí!


Tohle je můj druhý film z Pionýra (tj. celým jménem Pionýr DUFA FIT II, r.v. po 1957, bakelitová odpověď na francouzský - taky bakelitový - Photax), ze kterého si nechávám dělat fotky. Teda jestli tam ještě nějaký vůbec budou, po tý době, co ležel film doma. Člověk nikdy neví... 

Pořizovací cena přístroje v antikvariátu před pár lety byla 167,- :)) Film stojí cca 200,- a za vyvolání + fotky jsem poprvé platila 500,- Jestli mě tohle nedonutí vytáhnout ze sklepa zvětšovák, tak už nic... 

Ale z výsledků jsem měla radost, tak doufám, že zítra se to bude opakovat xxx

neděle 27. května 2018

Naše násilí, vaše násilí

Tak je Slušných lidí zase jednou všude plno. Což asi chtěli. Do včerejška jsem vůbec netušila, že se i v tomhle případě angažují (i když oni asi strkaj rypáky do všeho). V posledních týdnech jsem viděla „jen“ stoupence různých církví promlovajících k brňanům, proti hře, o které by nebýt toho většina z nás vůbec nevěděla. Plíživá islamizace, genderová amoralizace, kradení dětí, dvaceti čtyř denní hladovka, pět dní bez vody, satanismus, vyhrožování peklem etc. Chvílemi ti lidé mluvili i o lásce k Bohu a Ježíši a o lásce Ježíše k lidem, ale jinak to byl dost smutný pohled. A poslech. Samý přebujelý ega, nenávist, zlost. Měli by si zopakovat, za co že se to podle nich teda do pekla chodí… 

Včera tady ti ztělesnění láskové k bližním jejich dělali kravál před Provázkem a mj. někteří i nadávali příchozím divákům. Z politického záhrobí kdesi v Útěchově vylezl Miroslav Sládek, prý proti hře protestovali jeho přívrženci. Mě to spíš připadalo, že na Zelňáku byly tři hloučky a každej z nich si jel to svoje (a každej úplně něco jinýho). 

Tiše a nenápadně, lehce v pozadí postávali Slušní lidé, všichni v tričkách laskavé bledě modré s bílým logem jejich hnutí na prsou. To mě mohlo napadnout, že takhle na sebe neupozorňovat není jejich styl. Že to asi nebude všechno… Pozitivní je, že se taky jednou dostali do divadla. Pomodlili se. Ty divný trika bych jim odpustila, dneska už se to tak nebere. Pomalu už ani do národního nemusíš v šólně. Blbý ale bylo, že si spletli strany a místo do hlediště vylezli na jeviště.





iDnes.cz - a jinak, no coment ;))

pátek 14. srpna 2015

Insta Insta, Baby!

Můj Instagram je důkazem, že člověk může fotit, co chce: popelnice heroinu, nemocný psy, bohoslužbu v Káznici na Cejlu, Daniela Landu i noční Kamenku. Stejně nakonec vyhraje malá holčička se štěňátkem:


Soundtrack: Lamb - Backscape Unwind

Mimochodem, to štěně je můj pes. Odteď si budu říkat Norma Coreová: Mám mikádo (šedivý), štěně jezevčíka, bílý plastový boty, koupila jsem si šalinkartu a v kanceláři poslouchám hudbu z devadesátých let. Saint Etienne, The Cardigans, Garbage, Radiohead, The Smashing Pumpkins,... 

A Tetris! Mám Tetris, 9999 her. Vždycky jsem ho chtěla po rodičích, když mi bylo tak asi deset let a nejvíc, co jsem dostala byl Tetris 4 v 1. Až jsem si ho ve třiatřiceti koupila sama. Začala jsem v těch vedrech, co tu teď jsou, nosit sukně. A tak se ukázalo, že v sukni přitahuju poměrně dost pozornosti. Více pozornosti přitahuju v krátké sukni. Mnohem víc pozornosti přitahuju s malým jezevčíkem v náručí. Ale zdaleka úplně nejhoší to je, když v šalině hraju Tetris. (Až budu chtít někoho sbalit, obleču si hodně krátkou sukni a se stěnětem v jedné ruce a Tetrisem v druhé se budu vochometat kolem, to nemůže nevyjít.)

čtvrtek 30. července 2015

O Emilovi.

Emilem to začalo. Byl první, kdo se narodil na balkóně bytu v osmém (tedy posledním) patře panelového domu na našem krásném sídlišti. Brzy se ukázalo, že holub Emil alias Emil Holub není Emil Holub, ale spíš Emilía Vašáryová. To po tom, co se dala dohromady s jiným holubem Holubem a společnými silami přivedli na svět několik krásných vajíček. Matka, jako majitelka onoho balkónu, se nejdřív snažila Emílii hnízdění všelijak překazit. Z části pasivně odchovat na balkóně druhou generaci holubů jí přišlo jaksi blbé vůči sousedům. Ale všechno bylo marné. Emília zde má kořeny a to je něco, nač se nezapomíná. Nakonec z respektu k její rodinné historii svolila a Emilía tak mohla na svém balkóně porodit další vejce, ze kterého se později vyklubala malá Evička. Tedy co malá, malá ona už dávno není. Člověk si těžko zvyká, že tak brzy vyletí z hnízda! Z Evičky je dnes velká slečna, Eva Holubová. Sotva se naučila létat, začali se před ní naparovat a předvádět potencionální ženiši. Sestra jejich počínání sledovala zpoza okna se značnou nevolí, podezřívala je totiž z pedofilních sklonů. Vždyť to není tak dávno, co se Eva vylíhla! No policii jsme nakonec nevolali, ještě by z toho byl skandál. A dnes mohu hrdě ohlásit další přírůstek, dvojvaječná dvojčata Holubova, zatím bezejmenná. Míry a váha t.č. neznámé.


Někteří nemají holuby rádi. Přezdívají jim létající krysy, prý přenáší nemoci, znečišťují okolí,... Ve skutečnosti jsou to velmi chytrá zvířata (ostatně stejně jako krysy) a lidi by si už konečně mohli zvyknout, že nikde - ani ve městech - nežijí sami. A začít respektovat živé tvory, se kterými sdílí životní prostor.

Četla jsem, že holubi rozpoznají lidské tváře - to můžu stoprocentně potvrdit. Emília a celá její rodina se chová rozdílně ke každému z nás. Chodí nakukovat oknem do bytu, když jim dojde voda, mlátí miskou o podlahu balkónu, dokud jim někdo nenapustí novou. Při každé návštěvě mě sestra s matkou informují, co nového, kdo přiletěl k Holubovým na návštěvu apod. Vlastně se z nich stali domácí mazlíčci. Kdesi psali, že jsou holubi dokonce schopní se naučit počítat - to mi dost imponuje, protože na matiku já jsem vždycky byla slabá.

Matka bude byt brzy prodávat. I s balkónem, Emílií, jejím Holubem a holoubátky. Je to škoda. Hezky se s nimi sžila. Otec kdysi dávno míval ochočenou hrdličku. Vyprávěl mi, že když s rodiči jeli na víkend na chatu, lítala s nimi. Po své vlastní ose. Sama za nimi přiletěla a když se vraceli do Brna, následovala je zpět. Prý žrala se psem z jedné misky. Tak třeba se Emília přesídlí společně s máti... Prostě až někdo uvidíte, že se do vašeho domu stěhuje moje matka, buďte rádi. Minimálně proto, že tam s vámi bude bydlet člověk, co má rád zvířata.

neděle 14. června 2015

Nežádoucí účinky jarní.

Jaro letos to je alergie, vedro, pot, pupínky blechy, chlupy, nežádoucí účinky, nevolnost, bolest, oteklý nohy, oteklé tváře, pupínky, blechy, Fresh Freaks, blechy, oteklý nohy, plynový kotel, stěhování, chlupy, drobky, nevolnost, překrásná rána na Kamence, špína za nehty, blechy, chlupy, rozbité zrcadlo, výpověď, oteklé oči, únava, alergie, nežádoucí účinky, bolest, nevolnost, blechy, jablka, blechy, PRAHA, blechy, vedro, pot, pupínky, blechy, únava a kočka v umyvadle...


Chtěla jsem jít na zmrzlinu! Veganskou! Nic víc! Vždyť mě už jde v životě jen o trochu veganský zmrzliny v tom posraným hicu! A takhle to dopadlo...

pátek 8. května 2015

Zuzana (15 let)


Juleska od Honzy, Petra nebo Libora. Původně jsem se měla fotit jen já, ale Zuza z toho rozložení pozornosti byla dost nesvá... http://www.rajce.net/a11327865 P.S.: Všimněte si, co se stane, když na rajčeti pojmenujete album "Zuzana (15 let)".

úterý 6. ledna 2015

pondělí 11. srpna 2014

ZUZANA

Možná bych měla při příchodu domů svého čtrnáctiletého psa přestat zdravit: "Zdar Zuzo, žiješ?", abych se jednou nedivila... Každopádně dnes má svátek, už po čtrnácté.

A jen tak mimochodem se jejím jménem přimlouvám za tenhle projekt: hithit.com/kulich-do-skol Sto padesát korun, to je pět piv. Jedna lahev vína. Ani ne dvě krabičky cigaret. Jedna vstupenka do kina. Jedna kniha, možná... Přemýšlejte nad tím.



sobota 26. dubna 2014

Portréty nového tisíciletí, ATM v Moravské galerii

julezzrajče.net



Co mi připadá neuvěřitelné je, že nevidomý může vymodelovat portrét, aniž by se člověka dotýkal, viděl ho rukama. Na výstavě jsem o tom jenom četla, v hodinovém dokumentu ČT Šestnáct hadů na hlavu to můžu i vidět: www.ceskatelevize.cz/10213538372-sestnact-hadu-na-hlavu/ Vyvolává to spoustu otázek nejen o tom, jak se charakter (myšlení, prožívání, chování etc.) odráží v našich tvářích. 



Moje fotky z vernisáže: http://www.rajce.net/a9689414

Petr: "Lidi chodí do práce a pak chlastají a dívají se na seriály. Co to je za život? Jak potom se můžou zajímat o lidi jako jsme my třeba? Kteří prostě holt jsou donucení k tomu, aby uvažovali, protože jsou zavření sami v sobě. Taková je slepota. Že je to prostě uzavřenost, člověk je strasně moc sám se sebou." 

A teď, kdo vidí víc a kdo míň?

P.S.: Lahodné Tasovské celozrnné křupavé placky mají v Brně ve Sklizeno (naproti bývalému Tranzitu).

sobota 19. dubna 2014

BASSINFECTION, Zbrojovka factory, 11. 4. 2014.


+ zbytek fotek z pátku: http://www.rajce.net/a9667914

<3  <3  <3



Nãnci and Phoebe byly skvělé, Gigantor (Evol Intent) taky, cimbálovka mi utekla, protože jsem přebalovala hermelíny, ale i po ní World music & electroswing stage stála za to. Ráda jsem všechny potkala a před třetí (o pár hodin  později než jsem původně měla v plánu) jsem se sbalila a jela domů.

GET RESPECT!