Grüzi, Švýcarsko!

Ephraim Kishon: Nejlepší povídky z cest (1983)

https://www.databazeknih.cz/knihy/nejlepsi-povidky-z-cest-8697

"Cestující, který nastoupí v Miláně do vlaku na sever, zpozoruje po několika hodinách jízdy podivnou změnu: vagony přestaly zničehonic vrzat, cestující se začali horečně upravovat a sbírat z podlahy všechny kousky papírků, zvuk kol je najednou zřetelně rytmický, a dokonce i okna jsou jako kouzlem náhle průhledná. 

Pak projede vlak dalším z těch věčných, nekonečně dlouhých tunelů - a když se dostane zase ven, je člověk ve Švýcarsku. 

V chování pasažérů nastane výrazná změna. Zdá se, že všichni patří k horním deseti tisícům. Tak distingované je Švýcarsko. Matka byla německá baronka, otec francouzský velkotovárník a všichni příbuzní jsou milionáři; až na černou ovci rodiny, italského strýčka, kterého v řeči zdvořile přecházíme. 

Švýcarsko je sen maloměšťáka. A velkoměšťáka. A socialistů. A revolucionářů, konzervativců i nihilistů. Švýcarsko je zkrátka souhrn všech lidských tužeb. "Švýcarsko" znamená něco jako "mír". (...) Kam se člověk mrkne, tam panuje klid, pořádek, kázeň, hygiena, píle a morálka. 

Není to děs?"

LOL, no podle mě ne, když tam jedu jednou za čas. Ale zeptejte se mojí sestry, která se po více než dekádě života ve Švýcarsku s úlevou vrací do Brna...

Naprosto ale chápu ten vlak. I na mě Švýcarsko působí podobně, okamžitě přestanu vrzat a tak vůbec. Aneb buďte tím člověkem, jakým váš pes věří, že jste (Be the person your dog thinks you are) rovná se buďte tím člověkem, jakým jste ve Švýcarsku. Jen... jak to tu tak píšu, uvědomuju si, že na mě působí podobně snad každé nové místo. Asi proto mám tak ráda cestování. Přičemž když není po ruce zrovna Švýcarsko, stačí i Třebíč. Nebo Olomouc. Babica na cestách.

Netflixovská Rezidence, postava Uzo Aduba a Randalla Parka:

- Švýcarsku nerozumím. Jsou švýcarští Němci, Italové, Francouzi... Je něco jen švýcarskýho?

- Roger Federer.

<3

Šestinedělí za časů koronaviru

Přiložený status jsem zveřejnila na FB ve chvíli, kdy v ČR byli 3 (otestovaní) nakažení. Pamatujete? Není to tak dávno, jen pár dní, ale jako by to byly týdny, ne-li měsíce, že? Než zaschnul inkoust na komentářích, jaká jsem hysterická blbka, co si asi myslí, že minimálně vystudovala hygienu nebo epidemiologii, bylo ze tří pět, pak najednou osmnáct, čtyřicet jedna, přišla preventivní opatření, následoval stav nouze, sto dvacet nakažených a jedeme dál...

Nestává se mi to často, ale teď můžu: Já jsem vám to říkala!

Uvědomme si, že mezi námi žijí jedinci, kteří stále odmítají přijmout realitu. Jako třeba paní, co jela do Itálie lyžovat, vrátila se, kašlala (nejen) na karanténu, až ji po kolapsu v centru Brna sbírala sanitka a ukázalo se, že má pozitivní test na koronavir. A teď, když uvidíte někoho, jak se kácí k zemi, běžte mu na pomoc, že... Někteří si tu tří milionovou pokutu snad i zaslouží. Ale nechci být zlá, třeba jen nevíme všechno, třeba se vrátila domů mnohem dřív, než vláda vůbec doporučila karanténu, třeba byla bez příznaků, třeba jí doma šlo o život, že musela mezi lidi. Co já vím? Tohle přece nikdo (rozumný) neudělá vědomě. A pak si přečtu příspěvky některých svých přátel na soc sítích a vidím, že jo. Někdo jo. Někomu přijde chytrý ojebávat příkazy vlády i když tentokrát jsou pro naše dobro. Jít do hospody je nejspíš důležitější, navíc oni jsou mladí a zdraví, tak co...

Sestra žije ve Švýcarsku. Jeden z rozdílů a jeden z důvodů, proč ty rozdíly a takové jsou, je ten, samozřejmě v obecné rovině, že Švýcaři se nesnaží za každou cenu všechny a všechno obechcat. Musím přiznat, že nikdy dřív mi nebyla jejich mentalita bližší.

Berňáci (a ne, není to o psech)

Já se zamilovala. Nejdřív do Bernu a teď do kapely, která odtam pochází:

První, co jsem od nich slyšela (a viděla), je "Oh, Slivovica", pročež bych je zařadila kamkoliv jinam, jen ne do Švýcarska... ale u asi pátého poslechu písně Lost Boy & Suicide Girl jsem bezpečně rozpoznala jejich jazyk jako němčinu. A jsem doma ;)

Jeden z rozdílů mezi EU a tím okolo:

Easter in Switzerland. Ostern in der Schweiz ;)