"Zvláštně rozpolcená situace. Vztahuju si její popis i na sebe. Máš pořád část toho světa (ze kterého pocházíš, pozn. bloggera) v sobě a nikdy ho nedokážeš setřást. Pořád si na něj pamatuješ a nemáš ani pocit, že bys zapadala do nové skupiny a společnosti. To cítím taky. Někdy si připadám rozkročený mezi dvěma světy."
"Že vlastně nikdy nikam nebudeš tak úplně patřit. Že nejsi ani tím, kým jsi byl, ale ani tím, kým jsi teď."
"Přesně tak. Když se vrátíš domů, do původního prostředí, tak rychle zjistíš, že lidem nerozumíš. Že máš jinej slovník, jiný možnosti a starosti v životě. Je dost smutný to sledovat."
"Je pro tebe důležité někam patřit?"
"Důležitý to je, ale mě vlastně přijde, že pro spisovatele je nejsilnější věc, která může být, nikam nepatřit. Stojíš bokem a můžeš lidi sledovat a věci později popisovat. Vnímám to jako výhodu při práci, čistě osobně je to ale vyčerpávající" (str. 249)
https://www.albatrosmedia.cz/tituly/94113446/jako-by-me-opustila-vsechna-sila/
Žádné komentáře:
Okomentovat