Dnes ráno měl pohřeb kamarád od Poutníka, Jiří Valenta (1965 - 2020), který bohužel podlehl covidu. Pro mě naprosto nečekaně. Jela jsem na Ústřední hřbitov, symbolicky se rozloučila, v bufetu si ke snídani koupila lungo a Horalku a šla se projít mezi hroby.
/Mimochodem, Jirka zemřel dva dny po Miloši Popelkovi, starostovi a bývalém hospodském v Přešovicích. I v jeho případě to bylo náhle a nečekaně. Chřipečkáři, jděte do prdele. Upřímnou soustrast všem, kterým náleží. A já jen doufám, že tohle se už nebude opakovat./
//Bohužel, než jsem to tu stihla dopsat, zemřel na covid další známý, ročník 1973...
Flashback:
Babička Andulka před smrtí prý řekla, že nechce, abysme zbytečně chodili za ní na hřbitov. Máti věří, že to je důvod, proč její hrob nemůžeme normálně najít. I když tam chodíme poměrně často. Například já si zaboha nemůžu zapamatovat číslo skupiny, i když jsem ho dlouhou dobu měla uložené v telefonním seznamu, mezi kontakty. V duchu úplně přesně vidím, kde to je - ale když tam dojdu, jsem jinde. Andulka skryla své místo posledního odpočinku, abysme neztráceli čas.
Dnes, když jsem procházela hřbitovem, mě samozřejmě napadlo, že půjdu na hrob babičky i dědy (to jsou dva různé) a zcela nepřekvapivě jsem došla někam úplně jinam. Nechtělo se mi ale volat ani tatovi ani tetě, aby to nevypadalo, že nevím, kde je mám hledat. Což jsem nevěděla. A tak jsem se šla zeptat na Správu hřbitova. Správa neměla úřední den. Vycházkovým krokem jsem se vydala zpátky na autobusovou zastávku Krematorium. Nechala jsem se vést intuicí a loudala se nazdařbůh uličkami (a ne, nedošla jsem, kam jsem původně potřebovala), ale dovedla mě k náhrobnímu kameni s nápisem Drahomíra Skrčená, 1928 - 2006. Naše paní Skrčená! Dlouholetá kolegyně a přítelkyně babičky Věry! A spousta vzpomínek na dětství. Taky mi to připomnělo jednu věc (možná jsem to sem už někdy dřív psala, ale spíš asi ne), ilustraci pravdivosti rčení, že hodné holky se dostanou do nebe a zlobivé kam chtějí.
A kdy jindy se dojímat úvahami nad vlastními sny a odhodláním si je plnit bez ohledu na překážky, než v den, kdy stojíte nad hrobem přítele?
//Edit: já to rozepsala 13.3.2021, jen to trvalo bezmála tři měsíce zveřejnit. Mateřská, no...
Žádné komentáře:
Okomentovat